Spánek,
sex a jídlo – tři ukazatelé, které o nás vypovídají více, než si myslíme. Ať už
v životě procházíme jakoukoli změnou, vždy se to odrazí v těchto
třech oblastech. Se svými dětmi to mám těžší, signály jsou nepatrně jiné – sušenky,
jablečný džus, stolice, Spongebob v kalhotách
a spánek.
Ke svačině,
kterou nám donesla kuchařka, máme sušenky, banán a jablečný džus. Než zase
odejde, děti ji obejmou, což ji jako obvykle dojme. Ještě pořád si nezvykla na
bezprostřednost našich dětí. Jednou mi vyprávěla, že ani její vlastní děti ji
tak často neobjímají.
Když je
kuchařka pryč, děti opět zalezou zpátky pod stůl, protože měly uklidit hračky a
knížky. Fáze dvě vypadá tak, že dětem popisuju, jak jim hračky a knížky právě
pojídají sušenky a džus, ale jablíčka nechávají z nepochopitelného důvodu
ladem. Fázi tři jsem nikdy nepotřeboval.
Když je
vše uklizeno, jedno z dětí rozpřáhne ruce a nakloní hlavu. Ptá se mě tak,
jestli mě smí obejmout – jestli se náhodou nezlobím. Někdy bych jim chtěl umět
vysvětlit, že i když se někdy zlobím, pořád je mám rád. Dnes si ale vystačím
s tím, že už nemusím přemýšlet, co by si mé děti asi tak přály. Stačí se
jen dívat a naslouchat.
Po svačině
některé děti na chvíli usnou, jiné si vezmou knížku. Jedno z dětí odejde
na záchod, kde kromě jiného stihne s knížkou usnout. Odpočaté a
vyprázdněné děti čeká další program. Jdeme na zahradu sbírat jablka.
Já
trhám jablka na stromě, děti sbírají ta spadlá. Důležité je, abychom
oddělili ta, která jsou už shnilá. Že
jde o shnilé jablko, děti většinou poznají díky tomu, že ho ochutnají. Když už
začnou být přejedené ať už dobrými či shnilými jablky, konečně dochází ke
skutečnému sběru jablek. Ze zdravotních důvodů sbíráme jablka jen jednou za
čas.
Několik
dětí nechce obědvat. Jde o děti, které nejvíce „třídily“ jablka. Při poledním
ukládání se mě ptají, jestli i já půjdu po práci spát. Řeknu jim, že ano,
protože to chtějí slyšet – v jejich světě bych měl dělat to co ony. Dětem,
které nemohou usnout, pouštím Spongeboba v kalhotách.
S hrnkem kafe čekám, až mě vystřídá odpolední směna. Píšu zápis o
průběhu dne - sušenky, jablečný džus, stolice, Spongebob
v kalhotách a spánek. Když odcházím z práce, přemýšlím, jestli taky
existuje někdo, kdo hlídá, jak spím, jak často a s kým se miluju, jak jím, nebo
jestli náhodou nepiju moc vína.
